Chléb sv. Antonína

Chléb sv. Antonína

Celou řadu malinkých kapliček, větších kaplí, kostelů,
ale i majestátných katedrál zdobí socha svatého Antonína Paduánského.
Papež Lev XIII. jej dokonce nazval „světcem celého světa.“

Sv. Antonín Paduánský je znázorňován s Ježíšem v náručí, lilií, rybami, Biblí, křížem, … a chlebem.

Světcova socha, kde nabízí chléb, má hlubší význam.

Dříve byla poblíž těchto soch umístěna pokladnička na milodary.
Mnohdy šlo o dvě kasičky.
Jedna byla na peníze, do další se vkládala prosba, o který daná soba prostřednictvím sv. Antonína prosila Boha.
Dobrovolnou finanční částku vložila jako projev díku za vyslyšení.

Jednalo o určitý druh „charity“.
Dříve nefungovala sociální podpora jako dnes.

Nastřádané peníze rozděloval kněz potřebným lidem přímo v obci, ale přispívalo se i za její hranice, když byli věřící štědří.

Pokladničku s nápisem „Chléb sv. Antonína“ nejdeme i na Svatém Antonínku. V blízkosti mariánského oltáře.

Jak tradice vznikla?  

Výklad se  různí. Výsledek je však vždy stejný - podpora chudých, potřebných.
Je docela možné, že na sebe "navazují."

Jeden z pramenů uvádí, že se jedná o událost, která se stala přímo v italském městě Padova.

Malý chlapec před bazilikou sv. Antonína spadl do zásobárny vody a utopil se. Matka prosila sv. Antonína o záchranu svého syna a slíbila, že rozdá chudým tolik chleba, kolik váží její syn.

Další zdroj se opírá o událost ve Francii, z 2. pol. 19. století, v městečku Toulon. 

Mladá žena, slečna Lousa Bouffier, nemohla otevřít ráno svůj obchod s látkami.
Kolem krámku bylo shromážděno pár lidí, kteří se snažili pomoci. Nakonec požádala zámečníka, aby dveře otevřel.
Řemeslník časem usoudil, že bude nutné dveře vypáčit a odešel pro nářadí.
Mezitím žena poprosila sv. Antonína, kterého v té době znala jen málo, že dá chléb chudým, když se dveře podaří otevřít snadno.
Když se muž vrátil, sdělila mu svůj slib a poprosila, aby se pokusil naposled otevřít dveře bez násilí a tudíž následné opravy.
Žena a přihlížející lidé byli svědky toho, že zámečník dveře otevřel naprosto hladce.
Událost se brzo roznesla po městě. Lidé prosili sv. Antonína a po vyslyšení prosby přinášeli do obchodu slíbený dar.
Časem bylo potřeba dát samotné činnosti řád.
Iniciativa se rozšířila za hranice města a zanedlouho i samotné Francie.

Příhoda a následné události jsou obšírně a detailně popsaný v dobových publikacích.

Doslovný přepis celé staťě z knížečky vydané v roce 1931: Svatý Antonín Padovánský, Alfons Pryč

Roku 1897 vyšla kniha Svatý Antonín Toulonský a Chléb chudých