Vznik Matice svatoantonínské
Vznik Matice svatoantonínské
Foto: Fráňa Huml 1948
Příkladem jim byla jiná poutní místa, kde podobná sdružení již fungovala
První impuls
Antonín Šuránek (1902-1982) vyrůstal v Ostrožské Lhotě, bezprostředním sousedství poutního místa.
Kapli a její okolí od dětství dobře znal. Účastnil se poutních mší svatých, chodil ke studánce pro vodu, když vypomáhal v blízkosti při práci na poli a později i pro nemocnou maminku...
V dětství a během dopívání poklekal k modlitbě před zavřenými dveřmi kaple a místo se mu vrylo do srdce.
O prázdninách roku 1939 si v poutním domě Stojanov na Velehradě prohluboval své znalosti k doktorátu z teologie.
Právě na posvátném Velehradě, při rozhovorů s místním knězem, jezuitou Leopoldem Škarkem, se zrodila idea na posvěcení Svatého Antonínku.
Škarek se zmínil, že byl před pár dny poprvé kazatelem na poutní mši svaté na Antonínku.
Při pohledu na početný zástup věřících viděl naléhavou potřebu, aby jim byla poskytnuta větší duchovní péče. Navrhoval svěřit místo řeholníkům, kteří by se celoročně poutníkům plně věnovali.
P. Šuránek vzal rozmluvu jako výzvu z nebe a rozhodl se nabídnout Bohu své síly, pozná-li, že jde o Boží vůli.
Již od mládí měl P. Šuránek úctu k P. Antonínu Cyrilu Stojanovi a později se pro něho stal nedosažitelným kněžským vzorem. V řadě činností ho následoval. Stojan se mj. zasloužil o obnovení a povznesení významných moravských poutních míst - Svatého Hostýna a Velehradu. Bezesporu další podnět, aby se úkolu zhostil.
První kroky
Spolu s farářem z Ostrožské Lhoty, P. Josefem Kociánem, navštívili a seznámili s vizí blanického faráře P. Josefa Smékala.
K setkání došlo o zářijovém prvním pátku a P. Smékal s nápadem, vybudovat na Antonínku klášter, souhlasil.
P. Šuránek uvedl vše do pohybu.
Pro nedostatek kněží nemohli františkáni nabídku přijmout.
Odpověď kapucínů byla už kladná.
Jednání s blatnickou obcí, o zakoupení pozemku pro stavbu, však opakovaně záporné.
Vzdáleně, ale především v modlitbě se pokračovalo dál.
Následující léto roku 1940 se ujal P. Šuránek návrhu lhotského faráře, aby v době prázdnin, kdy častěji pobývá v rodné farnosti, sloužíval nedělní mši svatou na Svatém Antonínku.
Blatnický farář souhlasil a o svátku Panny Marie Nanebevzaté se konala první mše sv.
Do konce září si na kopec našla cestu řada věřících.
První duchovní plody
Na základě zkušenosti z předešlého roku, se P. Šuránek rozhodl dobu působní na Antonínku značně prodloužit a bydlet přímo v sakristii kaple.
Být lidem na blízku 24 hodin denně, vidět jejich potřeby, očekávání ... a předvším se za vše modlit, hledat vůli Boží.
V následujících letech se pastorační aktivity, přirozeně stále víc rozvíjely.
Přijížděl o Velikonocích, na Vánoce a během léta mu v pastoraci vypomáhali bohoslovci.
Mše svatá se sloužila každý den, konalo se požehnání, duchovní obnovy pro různé stavy.
Byl zde pro poutníky i turisty. Blízké i vzdálené. Mladé i starší.
Vše konal s biskupským požehnáním.
Čím častěji na Antonínku pobýval, o to víc bylo jasněji vidět, že založení stálé duchovní služby, vytvoření „Duchovních lázní" přinese pro Slovácký kraj užitek.
Pomocníků z řad kněží, ale především laiků napříč generacemi přibývalo. Jejich nadšení a ochota dodávala určitě P. Šuránkovi energii do další práce. Ale také sílu při čelení odpůrcům, kteří působení kněží na Antonínku odmítali a neustálý negativní postoj ze strany obce k jakékoli stavbě na kopci.
"První" Matice svatoantonínská
Po vytouženém míru v roce 1945 se dalo čekat, že bude jejich záměru stát v cestě méně překážek.
Při arcibiskupství olomouckém bylo založeno tzv. „Dílo svatého Antonína,“ které mělo sdružovat ctitele sv. Antonína Paduánského napříč diecézí a ti se měli zapojit do obnovy či budování jednotlivých svatoantonínských poutních míst (např. Krakovec u Laškova, Prašivá ve Slezsku, Kosíř nad lázněmi Slatinice u Olomouce).
Jednotlivá poutní místa měla zakládat „své“ matice.
Matice svatoantonínská byla 8. 10. 1946 oficiálně schválena zemským národním výborem v Brně.
Členství bylo „dvojí“. Zakládající členové zaplatili jednou provždy 1000 Kč (peníze na hlavní budování)
a příspěvek druhé skupiny činil minimálně 24 Kč za rok (finance na fungování a udržování).
Poválečná politická situace, únorové události roku 1948, nastolení totalitního režimu vládnoucí strany KSČ, vedlo k pronásledování církve a razantnímu útlumu její činnosti.
Na přelomu 50. let byly postupně ukončeny i aktivity mladičkého rozrůstajícího se spolku.
Rok 2019, kdy od osudné rozmluvy na Velehradě uplynulo přesně 80 let, byl impulsem k zalistování starými pamětními knihami na Svatém Antonínku. Nabízely tolik autentických poznámek P. Šuránka, že z nich v Poutníku svatoantonínském (únor 2019 - červen 2020) vyšlo čtení na pokračování.
"Druhá" Matice svatoantonínská
18. září 1996 zaslal přípravný výbor MS žádost o znovuobnovení Matice svatoantonínské a schválení stanov na Ministerstvo vnitra.
Přípravný výbor inicioval a o znovuobnovení Matice svatoantonínské se nejvíce zasloužil pan Josef Petratur. Další členové přípravného výboru byli pan Ladislav Vyskočil a PhDr. Jaroslav Trněný, všichni bytem v Blatnici pod Sv. Ant.
31. 10. 1996 přípravný výbor MS posílá Římskokatolické farnosti v Blatnici pod Sv. Ant. dopis, ve kterém oznamuje správci farnosti Řehoři Kotynyovi, že byla obnovena činnost „MATICE SVATOANTONÍNSKÉ.“ Dále byl správce požádán o jednoho zástupce z farnosti. Toto pozvání obdrželo 12 farností a obcí v okolí (Blatnice pod Sv. Ant., Blatnička, Ostrožská Lhota, Uherský Ostroh, Hluk, Ostrožská nová Ves, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Lipov, Hroznová Lhota a Velká nad Veličkou).
18. 11. 1996 obdržel starosta a člen přípravného výboru Matice svatoantonínské pan Vladislav Vyskočil dopis od arcibiskupa olomouckého Jana Graubnera, ve kterém vyjadřuje potěšení za oficiální obnovení Matice a přeje všem spolupracovníkům tohoto díla stálou Boží pomoc a ochranu.
20. března 1997 se na faře v Blatnici pod Sv. Ant. konala ustavující schůze Matice svatoantonínské.
Na této ustavující schůzi byli zvoleni tito funkcionáři:
Předseda: Oldřich Graubner ml. ze Strážnice
1. místopředseda: Josef Bogar z Blatnice pod Sv. Ant.
2. místopředseda: Josef Míšek z Ostrožské Lhoty
Jednatel: Miloš Fojtík z Blatnice pod Sv. Ant.
Pokladník: Zdeňka Mitáčková z Blatničky
Dalšími členy výboru se stali:
Ladislav Vyskočil, Stanislav Hanák - oba z Blatnice pod Sv. Ant., Miroslav Bachan z Ostrožské Lhoty, František Pavlica z Hroznové Lhoty, Marie Podkalská z Velké nad Veličkou a Anna Budínská ze Strážnice. Tuto schůzi zapsal pan Josef Petratur.
Další schůze výboru se konávaly střídavě v Blatnici pod Sv. Ant., ve Strážnici, v Ostrožské Lhotě nebo v Hroznové Lhotě. V současné době se schůze výboru konají v letním období na Antonínku a v zimním období v Domě svaté rodiny v Blatnici pod Sv. Ant.