4. Pěší pouť pod Javořinu

 
Matice svatoantonínská
srdečně zve všechny na
4. Pěší pouť k BOŽÍ MUCE pod Javořinou.

Kdy: sobota 13. září 2025
Kde: sraz u Kamenné búdy v 10.00 (zde na mapě).
Délka trasy od Kamenné búdy k Boží muce 4,2 km a zpět.
Nabízí se možnost vyjít individuálně až na Javořinu a k Holubyho chatě.

Bližší informace: 731 402 196
Po úvodní modlitbě následuje pěší pouť se zastaveními a rozjímáním.
Doprovázet nás bude P. Josef Čunek SJ.
 
Plakát ke stažení ZDE.
 

Na Javořinu budeme společně putovat už čtvrtým rokem. 
Javořina je tak trochu symbolicky skrze P. Šuránka propojena se Svatým Antonínkem.
Ostatně jako řada míst na Slovácku.   

Co se před desítkami let událo?
Během 2. světové války učinili na Svatém Antonínku muži a mládenci z okolí na podnět P. Šuránka slib, že na vrcholu Javořiny vystaví kapli zasvěcenou Panně Marii.

Z úcty a díkem k ženám, jako projev odpuštění k nim, ale také na prohlubování bratrství mezi Moraváky a Slováky.
27. 7. 1947 byla na Javořině sloužena mše svatá. Cestou zpět tragicky zahynula Marie Málková z Nivnice.
V roce 1971 zde byla poblíž místa na památku postavena Boží muka.

O slibu, vystavět kapli na Javořině, se P. Šuránek v různých dochovaných textech občas zmiňuje.
Následující kratičký článek vyšel v srpnu 1947 v časopise Rozsévač.
(Rozsévač byl nejrozšířenější duchovní týdeník vydávaný v letech 1939 – 1948. Komunistický režim ho následně zakázal.)

Slib Královně panen

Denně nám kyne na Blatnické hoře nejvyšší hora Bílých Karpat – Javořina – a domáhá se splnění našeho slibu.
Učinili jsme jej s muži slováckého kraje, shromážděnými při adoracích za hrozné války v kapli sv. Antonína. Uvažovali jsme o tom, jak málo radosti je v životě slovácké dívky, ohrožované od útlého dětství krutostí pudu pohlavního.

A prosili jsme Pannu Marii, aby pomáhala v bojích o osvobození dívek od otroctví neukázněných jinochů a mužů, aby vrátila slováckému kraji mravní čistotu, pravou svobodu a radost, která se kdysi vylévala z dívčích srdcí lidovými písněmi.

Dnes slouží namnoze cizácké šlágry k tomu, aby vyjádřily nevýslovný smutek, který se zakrývá často trapnou rozpustilostí.
„Ústa sa mi smějú, ale ze srdéčka slzy sa mi lejů.“

A slíbili jsme Královně panen, že se vynasnažíme, aby témě slovácké Javoříny zdobil její chrám, který by sbratřoval bratry a sestry moravské s bratřími a sestrami slovenskými.
A 15. srpen je nám vykřičníkem.
„Plňte svůj slib!“
Splníme!

Zdroj. Kukátka 2, A. Šuránek, k tisku připravil roku 1994 Alois Kotek

Více o plánované stavbě kaple a Boží muce si můžete přečíst ZDE.